Svatava Antošová (narozena 3. června 1957 v Teplicíh), básnířka, prozaička, publicistka. Absolvovala gymnázium v Teplicích (r. 1976) a Střední knihovnickou školu v Praze (v l. 1976–1978), poté vystřídala řadu profesí (knihovnice, dělnice, brusička, redaktorka Českého rozhlasu, redaktorka časopisu Cosmopolitan, knihovnice). Od r. 2005 nezaměstnaná. Žije v Teplicích. V r. 1982 stála u zrodu Patafyzického kolegia Teplice (s P. Kurandou, V. Lukáškem, E. Vackem a M. Wankem), na jehož aktivitách se podílela do r. 1986, kdy se kolegium rozpadlo. Od konce 80. let spolupracuje s literární skupinou XXVI. V 80. letech své básnické a prozaické texty publikovala v samizdatových sbornících i oficiálně (Kmen, Literární měsíčník, Tvorba aj.), po r. 1989 publikuje v novinách a časopisech Babylon, Clinamen, Doteky (Slovensko), Iniciály, Intelektuál, Revue Teplice, Souvislosti, Tvar aj. Je zastoupena ve sborníku Zelené peří (Mladá fronta, Praha 1987), v antologiích Od břehů k horám (Votobia, Olomouc 2000), Hovnajs! (Clinamen, Praha 2004) a v Antologii českého rozhlasového fejetonu 2002–2004 (Concordia, Praha 2004). Knižně vydala: Říkají mi poezie (Mladá fronta, Praha 1987), Ta ženská musí být opilá (Československý spisovatel, Praha 1990), Tórana (Mladá fronta, Praha 1994), …aniž ťala hlavou (Krásné nakladatelství, Praha 1994), Kalendář šestého smyslu (Clinamen, Praha 1996), Dáma a švihadlo (Votobia, Olomouc 2004).